O hvězdách
V těch milionech hvězd
a temnotě jež vzlíná
je snadné oči splést.
Jen srdce neusíná.
Jsem ohromen tou tmou
a prostorem co neznám.
Však prsa se mi dmou
a v nich je moje hvězda.
V zahradě s úsvitem
dýchám, a jsem jen ten
co k slunci duši vzpíná.
Za další božský den
spánkem pak odměněn.
A srdcem, které neusíná.