Stínohra tvého obličeje
do vrásek zasela se slza
strach tě nezahřeje
Miluj!...a buď na to hrdá
neschovávej lásku za přátelství
nebuď sama sobě vinou
řekni mu o svých citech
když vidíš ho s jinou
tvé srdce jako panenství
na ostrých břitech
nestyď za svoje city
buď Ty!....jeho manou
tajemství znáš jen ty
tak proč slzy kanou
proč parazituješ s bolestí
odhal světu
slova…..Miluji tě!
možná sama šlapeš si po štěstí
možná už dávno čeká na tuhle větu
postav se tváří tvář realitě.
...raději nechám to na později:-)
Ještě nenastal ten pravý čas.
Snad až uslyším hrdliččin hlas
na okenní římse,
osmělím se...
04.04.2011 15:54:00 | modrá...