bezcílně?...

někdy mi přijde
do mysli
bez pozvání
ale cenzura to není
že lidé často lehce
opouštějí své ideály
podléhají neúspěchu a zklamání
zaleknutí obtížností
přesvědčeni o marnosti své cesty
byť sledovali správný směr
jako tenkrát kdysi
když promlouval tamten k tomu
co kráčel v úžasu po vodě
zři malověrný
proč jsi pochyboval?...

bez vnitřní síly a vize
přece nic vykonat nelze…

kdo to kdy zažil a viděl
že by skeptik s pochyby
vytvořil něco ušlechtilého
se stálou hodnotou...

už Vergilius pravil
mens agitat molem
duch hýbe hmotou...

stojím na prahu
před tajemstvím přírody
a i když ve své jednoduchosti
náchází zalíbení
předkládat mi hádanky
před kterými logika couvá
rozum se vzdouvá
a úsudek nemám daleko
k mdlobám
přesto neváhám
učinit ten krok do neznáma
i za tu cenu že skončím
s rozbitou pusou...