NÁDHERNÝ PŘELUD

Tajemství krásy
vdechla ti vznešenost
do křivek
stříbro měsíční jasy
zase lehkost a vzdušnost
lesních dívek

v krajině rozjařenosti
budíš libost laní
opitý něhou spřízněnosti
procitám
tam kde i slunce
se tvému půvabu klaní

jsi dokonalost
v estetickém řádu světa
jsi zhmotněná nadpřirozenost
jako když bílá růže z poupěte vzkvétá

libozvučná flétna
zlatý řez paprskem světla
linie v duši bezedná
co na konci babího léta
jako přelud průhledná
do oblaků vzlétla.