Důvěra

Důvěra

Anotace: hodně stará báseň...

Jednou zazvoníš
u mých dveří
zeptám se-
"Kdo je?"
Ty odpovíš-
"Přítel..."
otevřu dveře dokořán
a s důvěrou Tě obejmu
Ty mě políbíš
zavřu oči
a ucítím
jak nůž co jsem
Ti kdysi darovala
projíždí mým srdcem
Pohlédnu Ti do očí
usměješ se
budu si uvědomovat
bolest a lásku
k nesnesení
Tvoji vůni
tlukot Tvého srdce
Tvůj dech v mých vlasech
"Umírám"
řeknu
Zašeptáš-"Umíráš,to jsi přece chtěla"
nůž zajede hladce do mého těla...

Autor la loba, 10.04.2011
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře

21.04.2011 19:23:00   enigman

důvěrně...

líbí

19.04.2011 22:01:00   střelkyně1

Juj...já též!:))

líbí

12.04.2011 19:11:00   whiolet

jakokdyby jsi psala o tom co se mi stalo v prosinci

líbí

12.04.2011 01:06:00   Psavec

Mrazivá báseň.

líbí

11.04.2011 16:45:00   René Vulkán

uf, ještě jsem nedohmátnul na dno tvé básně, ale i tak je silná

líbí

11.04.2011 13:06:00   Kars

úžasná

líbí

11.04.2011 11:02:00   6thSun

mazec!

líbí

11.04.2011 09:10:00   el viento

mrazivě krásné...

líbí

11.04.2011 09:05:00   šuměnka

jednou mi zavoníš u mých dveří
u srdce šimrána jemným peřím
otevřu chvatně, natěšeně...

však prázdno tam..už došlo k změně..

líbí

10.04.2011 13:40:00   ZILA78

Bolest......S...T.

líbí

10.04.2011 12:02:00   Květka Š.

Je,až mne zamrazilo...
ale báseň dobrá,ST.

líbí

10.04.2011 10:50:00   Marcone

To je hrozně smutný.Ale je pravda,že od přátel je to nejzraňující.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.2 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel