Návštěvnost
Příběhy asfaltových studní
Příběhy asfaltových studní
.
Zdálo se
že budou trvat věčně
příběhy asfaltových tůní
žízně nekonečné
Pak náhle
každý černý pocit
i vše co zbylo
z temna večera
leklo se
když začali ptáci zpívat
A když
začalo se rozednívat
stál Ježíš na břehu jezera
.
.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tiskpohladila mě hezky, povedená!
13.04.2011 22:04:00 | ni.va
Budou trvat dost dlouho
12.04.2011 09:29:00 | šuměnka
B o ž í !!!
11.04.2011 20:10:00 | zenge
čau... ST je málo na tuhletu... a jestli se ptáš, čím to je, tak ani ne tak formou, ale pro mě je to pecka, protože ta báseň ve mě něco probouzí.. mluví mi k srdci a ze srdce. A to myslím, že je to hlaví. Dík za ňu
11.04.2011 10:40:00 | JA.RO.
Já prostě nemám slov....ohromila. ST***
11.04.2011 10:02:00 | Tamara
Z kapky moře (ne naplakat, ale napojit)...někteří to umějí. Skvělá!
11.04.2011 08:24:00 | Dota Slunská
Ježíš jako tečka je dobrej tah :-) minimálně na mě to vždycky ohromně zabere :-) hm... i o asfaltu se dá básnit :-))) a Tobě se to povedlo :-)
10.04.2011 23:21:00 | monique
a pak je třeba udělat ten krok...
ST
10.04.2011 22:35:00 | Mbonita
Nevím, jestli jsem pochopila, ale je krásně tajemná svou metaforičností.
10.04.2011 22:10:00 | Jana M.