Příběhy asfaltových studní

Příběhy asfaltových studní

.
.

Zdálo se

že budou trvat věčně

příběhy asfaltových tůní

žízně nekonečné



Pak náhle

každý černý pocit

i vše co zbylo

z temna večera

leklo se

když začali ptáci zpívat



A když

začalo se rozednívat

stál Ježíš na břehu jezera

.
.

Autor René Vulkán, 10.04.2011
Přečteno 542x
Tipy 42
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

13.04.2011 22:04:00   ni.va

pohladila mě hezky, povedená!

líbí

12.04.2011 09:29:00   šuměnka

Budou trvat dost dlouho

líbí

11.04.2011 20:10:00   zenge

B o ž í !!!

líbí

11.04.2011 10:40:00   JA.RO.

čau... ST je málo na tuhletu... a jestli se ptáš, čím to je, tak ani ne tak formou, ale pro mě je to pecka, protože ta báseň ve mě něco probouzí.. mluví mi k srdci a ze srdce. A to myslím, že je to hlaví. Dík za ňu

líbí

11.04.2011 10:02:00   Tamara

Já prostě nemám slov....ohromila. ST***

líbí

11.04.2011 08:24:00   Dota Slunská

Z kapky moře (ne naplakat, ale napojit)...někteří to umějí. Skvělá!

líbí

10.04.2011 23:21:00   monique

Ježíš jako tečka je dobrej tah :-) minimálně na mě to vždycky ohromně zabere :-) hm... i o asfaltu se dá básnit :-))) a Tobě se to povedlo :-)

líbí

10.04.2011 22:35:00   Mbonita

a pak je třeba udělat ten krok...

ST

líbí

10.04.2011 22:10:00   Jana M.

Nevím, jestli jsem pochopila, ale je krásně tajemná svou metaforičností.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel