Můžu jít..všemi směry..
ptám se..na co snít,
když stojím a vše mě míjí
Rozhodnutí změní dny
bez snů..slzy v sobě,
na povrchu smích..
Pohled do očí..odpusť mi,
že odcházím..
Bolí mě ta slova Ti říct,
když plní se dávná přání
Plný nadějí o mně,
o životě
Anděl mi šeptá, když
sama nevím..co dál..
Dny..samoty jsou pryč
Vůně hlíny
Uvnitř mě dýchá život
nových dnů..
Chtěla jsem často být v nebi
Pozorovat nekonečno
Slyšet ticho
Zpomalit kroky
Naslouchat,
bez pocitu viny jít dál..
Jistota,
že nebude to trvat věčně
Co je sen a co realita,
pověz mi..
Když pocity marnosti usedají
do duše..
Roztočit kola nebo usnout věčně?
Jsi mi tak blízká!? Konstatuji s údivem v očích... Šla bych s Tebou na kafe :-)
17.05.2011 21:27:00 | Hannazka
Jasně že roztočit kola
a zvolat hola, hola
tady jsem
já vyjímečná dívčina.
Žít s pocitem, že něco začíná.
ST.
08.05.2011 20:06:00 | Paulín
naše činy
naše slova
doženou nás zas a znova
nepodléhej pochybám
o sobě..
15.04.2011 11:56:00 | Mbonita
Život je od toho, abys žila a né se jím usoužila,
tvá cesta do nebe nevede, není dobrá pro pro ní ani pro tebe
14.04.2011 13:07:00 | Kars