Anotace: druhý pokus o báseň, snad nikoho neurazím
Ve spárech havrana blýskla se kost
Mysl mou bolavou rozčísla zlost.
Hnilobný puch z hlubiny
havraní pírko z oblohy.
V sevřeném šiku kráčel jsem
do tváře smrti hleděl jsem.
Klikatá jizva na tváři
Připomíná mi ji ve stáří
tu osobu hrbatou
svírajíc kosu zubatou.
Temnou oblohu rozdělil blesk
srdce mé sevřel bezedný stesk.
Přišla sem, nikým nepozvána,
duši mou odvedla do neznáma.