Déšť

Z oblohy slzy kanou
jedna po druhé stékají
neslyšně pomalu plynou
o chodník pleskají.

Jsou jako kapky rosy
ve svitu slunce září
skrývají bolestného cosi
ukrýt se jim to daří.

Obloha šedá zůstává
slzy padají dál
smutek se v srdci rozlévá
naději vítr vzal.

Obloha, tvář či nebe
děšť, slza či kapka
pláčeš nebo prší
vždyť je to jedno
neb společné má to jméno
pro to, když srdce bolí.