Zmatenost
Zmatenost
Kolem krku oprátka
z nedotknutelných lan,
na kterých květy
černé látky porostou
-jen ostny - jen s nima líbat se smíš
Dvojí tváří svázaní k sobě
a těla trhají se v rozrušení
světel blikajících
v prostoru písmen proházených
- jen slova bez významu - jen s nima mluvit smíš
Průhledná nic na betonových kostkách
stojí, v tomhle směru
stojíš i ty - rozpolcená červeň
políčků stahuje tě vzhůru
- pohledy kradené - jen s nima cíl vidět smíš
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Ouu ! Není to tak dávno, co jsem se bál, že se můj život začne ubírat směr psychiatrie. Ačkoli jsem se o ni jen tak zlehka otřel, bohatě mi to stačilo. Nechci nikdy cítit to, co je v Tvé básni (nebo co já tam našel).
Skvěle napsáno !
01.02.2006 08:25:00 | Bajaja
No jo, báseň krásná. 100 Já bych brala tu oprátku, ale z dotknutelných lan.
31.01.2006 22:30:00 | BlackTangerine
