Tulák

Žil jako bohém
flákal se,pil
měl rozpor s Bohem
volně si žil

Psal básně si na ruce
v ulicích recitoval
vždy mluvil od srdce
po ránu meditoval

U postele na stěně
veršů úryvky
svědomí břémě
nehalil do přikrývky

Pak jednou ulicí
zpíval a nadával
sebrán policií
se naděje nevzdával

Za veřejné pobuřování
označen kacířem
vládní vyřizování
rozhodlo hození halířem

Tak tenhle chlápek
s moudrostí v srdci
už má jenom chládek
byl veřejnou hrozbou přeci