Temný jako stín

Je někde v tichu nočním,
neviditelný lidským očím,
neslyšně nocí běžící
hrdý Vlk stopu větřící...
Vlk volný, věčně hladový,
kde pelech má - to nepoví,
že tady byl ti připomene
jen trocha krve na kamenech,
z oběti jeho moc nezbývá
a vlčí duše všem zazpívá
vítěznou píseň nad obědem,
který byl právě s chutí sněden.
A stále hledá, co by sněd.
Ochutnal už i Elfí krev...

Za noci někdy cítím v zádech
ten jeho tichý vlčí dech...
pod černým nebem bezhvězdným
slýchávám vytí, i když spím,
je vzdálené a budí strach
a je z něj cítit Vlkův hlad....