Návštěvnost
Proč mi to děláš?
Proč mi to děláš?
když vlastní dítě, vás okrade.
To se pak stydíte,
vylézt ze dveří,
s tím,že na vás prstem,
každý si míří.
Tak já ji tady, vyznávám lásku a
ona na oplátku,
vybere peníze z peněženky a
vůbec neřeší,
jak těžko člověk peníze šetří.
Já myslela,že se sklidnila,
ale mezitím, ve velkém,
ona to rozjela.
Pro kamarády,
na jídlo,oblečení,cigarety,chlast,
na to vše,okradla nás a
její pouhých čtrnáct.
Vždyt' má všechno,
co víc si mohla přát?
Ted' do očí ,nestydí se mi lhát.
Co mám dělat?
Jak se zachovat?
Já se na ní,
už nemůžu, ani podívat.
Nikdy o nás nemohla říct,
že nic nemá,
tak proč? se chová jak hyena.
Sto chutí, ji mám prsty zpřerážet,
ale co si tím člověk co si dokáže?
Ani nevíte,jak moc u srdce bolí,
když se jedná o dceru a
ještě k tomu mojí.
Kdyby tak přišla,
že všeho lituje,
člověk věděl by,
proč ji miluje.
Ale,že se chová ,
jako by nestalo se nic,
tak jdi odemne,
jdi pryč.
.....snad jednou se umoudříš a všechno pochopíš...já chci tu holčičku,co byla dřív....
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskJá bych volila cestu dobra ale být přísná,ve čtrnácti je to moc těžký,snažila bych se aby mi řekla proč to dělá,mluv s ní jak s dospělou...ale pak musí nést zodpovědnost.Já měla velmi bouřlivou pubertu a teprv dnes chápu jak to měli naši těžký.Sice jsem nekradla ale toulala jsem se a lhala,chodila jsem za školu falšovala omluvenky...možná je v partě kde se chce předvádět,možná je do někoho zamilovaná a frajeří se...držím palce
25.04.2011 21:57:00 | la loba
Milá Niky,děkuji za slova podpory.Já věřím,doufám,strašně si přeji,aby jednou pochopila a né za vše, mě proklínala.Pomoc jsme vyhledaly a na dlouhou cestu se vydaly.....a ted',kdo ví,bude záležet,hodně i na ní.
Já ještě ,šanci ji dám,je to má dcera,vždyt' já, ráda ji mám.
20.04.2011 21:29:00 | EM EM
Nelze hodnotit Tvoje dílko, to pro jeho srdečný, hluboký a bolavý obsah... snad pomůže pohrůžka, nebo ten těžko rozvážný čin... dětský domov, pasťák... nedávno jsem četla jistý článek jedné maminky, co má dvě dcery, jednu z nich těžko zvládala, když dítě si postaví svou hlavu... dcera psala dopis, že jej dá do červené schránky, o tom, jak maminka na ni křičí, jak musí všechno dělat, že ju trápí a týrá... ta mamka si všimla, že zase někam odchází, beze slova ven... uviděla dopis, dcera jí to řekla a tak ta maminka neváhala ani vteřinu, sic jí zřejmě v tu chvíli srdce velmi bolelo... dceři řekla ať tedy jde, ať si jde, když se má tak špatně, ať hledá štěstí onde a strkala ju ze dveří. V tem moment se v dívčí cosi zlomilo, hned maminku prosilo o odpuštění.... od té doby, psala maminka, že je jako vyměněná... setkala jsem se už s jednou maminkou, byla uplakaná, zoufalá, že syn ju má "na háku" okrádájí, křičí na ni, vyhrožuje... to víš, že jsem jí řekla svůj názor, ani nevím, jak to vlastně dopadlo, ale věřím, že dobře... Přeju aj Tobě z celého srdce, by se to všecko urovnalo a dcera, ať už dříve, či později si uvědomila, jaké to má štěstí... že má své rodiče, nežije na ulici, nestrádá, nežebrá o jídlo, nepíchá si drogy, nespí pod mostem a má se kde umít, strávit hezké Vánoce, není časem sama...
20.04.2011 06:08:00 | NikitaNikaT.