Stařena

Na hřbitovních schodech,
leží a popadá dech.
Spoře v černém oděna,
ošklivá vychrtlá stařena.

Všude krev a slané slzy,
umíráš a snad i brzy.
Bolest těla neutichá,
Tvá duše teď někam prchá.

Poslední nádech, poslední výdech,
z úst Tvých ještě vyšel vzdech,
a pak opustila tělo síla,
která v něm ještě zbyla.

Až Tě ráno někdo najde,
mráz po zádech mu přejde.
Tělo ve skrčenině divné máš
a krutý osud svůj jen TY znáš!