Je noc,
jdu spát,
přeji si,
aby něco hezkého,
mohlo se mi zdát.
Až zavřu oči své,
má mysl přestane rychle přemítat.
Dá volnost mým myšlenkám,
at' krásný sen,
jak v kině,
je promítán.
Tělo se uvolní,
konečně,
nebude v té křeči,
celodenní.
Pak budu spát a spát a
né muset ráno,
brzo vstát.
Kéž by šlo usnout,
neprobudit se a
do sna navždy,
přemístit se.
Ach,
jen chvilku,mám na to noc,
k ránu zkončí má snová moc.
Pak celý den,
budu si přát,
aby byl večer,
já šla spát a
něco hezkého,opět?konečně?
mohlo se mi zdát.