Na hřbetu smutku

Na hřbetu smutku,
Projíždím vlastní svět.

Tam tráva neroste,
Život nedýchá.

Na hřbetu smutku,
Projíždím vlastní svět.

Kde černá řeka teče,
A silný vítr vlasy čechrá.

Na hřbetu smutku,
Projíždím vlastní svět.

V němž obouvám se do
Depresí a oblékám
Chladný plášť.

Na hřbetu smutku,
Projíždím vlastní svět.

Zde neskrývám svou
Vůči sobě samé zášť.

Na hřbetu smutku,
Projíždím vlastní svět.

Řeku pláčem krmím,
Vítr živím řevem.

Vše kolem ničím si sama.
Jsem to já,
Za všechno vinna.

Snad někdy slunko,
Z mraků vysvitne a
Srdce mé
Zahřeje.

Já počkám.