Skořápka
Skořápka
Čekám na svou
Samotu.
Přichází den co den
Ve večerních hodinách.
V tu chvíli, co spatřím
Její pohled,
Spustím svou slabotu.
Vřelé to přivítání,
Jež mileráda proklínám.
Svírá mě, až
Dochází dech.
Škrtí mě, nehty
Zaryté po bílých zdech.
Škrábanec na duši,
Uprostřed noci.
Zas mě dostává,
Svině.
Jsem v její moci.
Křehká jako skořápka,
Popraskám,
Když spatřím Jeho,
Jak je šťastný s
Jinou.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskDobře znám.. Moc hezké verše.
05.05.2011 12:13:00 | Pevya
Samota je hnus a stará baba co sedí a kochá se nad bolestí která je její živnou půdou a čas toho v mnoha případech ani moc nevyřeší. Drž se ...
03.05.2011 08:04:00 | kasparoza
Samota je jen přechodný stav - tak si ji spíš užívej, asi si myslíš , že se mi to řekne, ale některé věci se dějí proto, aby daly prostor jiným.
02.05.2011 18:26:00 | Elisha
Nech plynout čas, ten umí zahojit...
28.04.2011 13:06:00 | labuť
Moc dobře napsané
28.04.2011 11:47:00 | Skalsky Pavel
Jo jo,znám ji
28.04.2011 11:15:00 | la loba
inhalium - děkuji, hned opravím :))
28.04.2011 07:19:00 | teniska
Líbí se mi především:
"Svírá mě, až
Dochází dech.
Škrtí mě, nehty
Zaryté po bílých zdech."
Přivítání je rodu středního, tudíž vztažné zájmeno není jenž, ale jež.
Ale jinak fakt pěkná básnička.
28.04.2011 00:18:00 | inhalium
...
zavři náruč a samotu nechej
jen tak ledabyle odkráčet
otevři oči a šetři s dechem
srdce nedej prachem povláčet
...
27.04.2011 23:41:00 | Bambulka