Večerní

Zavrtávám se do deky.
Do které?
No přece do Tvojí.
Snad najdu v ní tvé doteky,

Nebo doufám v kousek Tvé vůně,
cos na polštáři nechala.
Když posledně jsi na něm,
své sny spřádala.

Teď ale daleko Tě mám
a tak jen stěží usínám….