Můj život s knihou

Anotace: O tom jak je krásné číst

Můj život s knihou

Dětskými ručkami trhal jsem papír
Kniha z něj vypadla čekal jsem auto
Neschopen slova jsem zíral na nápis
Bulerbin v něm děti a to mám za co?

Nasraný tatínkem a taky mámou
Do svýho pokoje spěšně jsem zmizel
Hloupostmi v přijímači a možná nocí
Přišla chuť ke čtení chňap jsem po knize

Teď už mám prstýnek od první holky
Otvírám Remarqua západním klidem
Mám dojem z okolí nepříliš valný
Zasypán knihami nemám blíž k lidem

V knihovně potkal jsem svou krásnou ženu
Gogolův Revizor čouhal jí z dlaně
O pár let později měli jsme děti
Ony číst nechtěly, tak jsem čet za ně

Stařeckou rukou teď obracím listy
Vnukem jsem sledován z bezpečné dálky
Dědečku co je ta věc mezi prsty?
Kdyby jsi věděl to chtěl bys to taky.