Viděl jsem stáří jak chodí ulicí
viděl jsem mládí jak po něm šlape
viděl jsem pro pouta pro ruce modlící
viděl jsem radost i smutek jak kape
Slyšel jsem šepot ztracených poutníků
slyšel jsem pláč zklamaných dětí
slyšel jsem hlasy zhrzených proutníků
slyšel jsem vítr jak hromadí smetí
Cítil jsem dlaně co hladí sny
cítil jsem rty co touží po lásce
cítil jsem touhu co krátí dny
a cítím bolest co nikdy nevzdá se
Dívat se a vnímat život se nedá jen růžovými brýlemi, jejich sundání je pak moc bolestné... Vidíš realitu života s úsměvem si slzami a to se mi líbí.
03.05.2011 11:50:00 | labuť