mezi medy...

trochu jsem regeneroval
za horizontem jevů
a v nejmenším nepřemýšlel
nad údělem svého povolání
zvažování variant
když se snesla jako list
do mé náruče...

už její obličej
za ní odvedl kus práce
žádná prkenná krása
co slouží jako vycpávka
pro potěchu oka...

přirozeně nadaná
zkrátka okouzlující
a přitažlivá umělkyně
s nesmírným intelektem
co by mohla vystupovat
jako hadí žena
v klasickém baletu
se schopností zastínit
obraz Danilovové
umírající labutě...

nevysoká ani nemalá
vnitřně vyrovnaná
voněla
živelně
jako voda
intuitivně spojená s duší
ve které souzní brambořík
cedr a mimóza
v harmonické svěžesti jara
a s úsměvem mi povídá
víte že nejste tam
kam patříte?

ano vím
vezmete si mne?

a ona
v příslibu něžného pohlazení
odvětila
dnes ne...

až pozítří....