Zpověď

Anotace: Co člověk cítí když chce konec.

Někde hluboko cítím jak ze mě prchá život.
Jak to co dělám mě zabíjí.
Pomalu ze mě prchá lásko,
plní se černou prázdnotou.
Obětí co nepřináší žádné uspokojení.
Polibky z povinosti,
aby neublížilo odmítnutí.
Už to tak nejde dál.
Vím život je divný kolotoč zvratů,
ale tohle nemá budoucnout.
Dřív pocit ztráty ve mě vyvolával pláč,
dnes nic necítím.
Vydím jak semnou zmíráš.
Bude ti beze mě líp.
Nejdřív příjde bolest,
ale časem i smíření.

Nejde o svobotu,
Bude mi chybět tvoje obětí.
Byl si mou láskou.
Musíme přinést své oběti.
K čemu vztah co nepřináší štěstí.
Radostné chvilky se stali vzpomínkou.
Dnes kolem sebe chodíme oklikou.
Oba to cítíme stejně,
jen bojíme se to říct.
To co bylo námi,
je dávno pryč.
Nechci se trápit.
Tvou duši pošpinit zradou.
Máš jí tak čistou.
Kdysi byli jsme jiní,
Možná jen já.
Už takhle nemůžu dál.


Chtěla bych prolít slzu,
za naší ztrátu.
Došli už dávno.
Ráda bych vrátila čas
vychutnala opět chvíle s tebou.
Je to pryč jako včerejší jitro.
Stejne krásné.
Zmírá tak brzo.