Tak komu mám věřit?
Tak komu mám věřit?
Anotace: Proč vždy, když se někomu svěřím a začnu mu důvěřovat, proč nakonec on je ten, kdo nejvíc zradí a od koho to nejvíc bolí? Jak se potom můžou ostatní divit, že jsem nepřístupná a bojím se otevřít :(?
Sbírka: Postupem času...
Pořád s někým, přesto neustále sama,
Zábavná holka, zároveň naivní nána.
Věřím těm, kterým bych neměla,
Jsem ďábelská duše s tváří anděla.
Pro ty nepravé pláču, těm hodným se směju,
V lících široký úsměv a přitom potichu kleju.
V očích veselé ohníčky a za nimi slzy,
Říkat: „To nevadí“, když všechno tě mrzí.
Mít báječné přátele, ale nevidět ty skutečné,
Rozeznat co je k užitku a co zase zbytečné.
Jak vlastně poznám, kdo je na mé straně,
Kteří stojí mi za to, abych bila se za ně?
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk08.05.2011 13:44:00 Amable seňor Marek
A pak přijde jen to, co tě vyhodí zase zpátky vzhůru, ovšem, ještě daleko daleko výše, než tomu bylo předtím. ;-) V tom je ten život krásné. :-))
07.05.2011 08:30:00 wendy.poezie
Marku, taky doufám :)...Ten život je vážně jako houpačka, když už si myslím, že můžu být konečně šťastná, tak přijde něco, co mě srazí zpátky...
Madaniku, no právě. Člověk se musí tolikrát spálit, než tomu přijde na kloub...Ale díky za pochvalu :))
06.05.2011 19:55:00 Amable seňor Marek
Mrzí mě ty problémy...máme je asi opravdu všichni...jen, potom je vždycky těžké se umět srovnat i s tím, že ne všichni tu pro nás vždycky jsou. Někdy ty životní cesty člověka odvlečou úplně někam jinam a těžko se pak hledá cesta zpět,...ale věřím, že ti správní ji k tobě zase najdou :-)
06.05.2011 18:46:00 TetaKazi
Pěkné dílko :-) Jen žasnu, jak se ty problémy stále opakují, generace po generaci...
06.05.2011 17:59:00 wendy.poezie
Právě...Občas se cítím úplně sama, ale nakonec se vždycky někdo vyloupne z pozadí :)...A děkuju :)
06.05.2011 17:56:00 uživatel smazán
Až v nejtěžších chvílích poznáš TY pravé :))Dobře napsané !!!
