VĚC

Vykouřím
možná vypiji
tvoje svědomí
strach vypudím
a zbytky odhnijí
i ty kousky medový

co schováváš
a tajíš
jak rozbouřené léto
utkané z hedvábných slz
vrásky rtěnkou smazáváš
jako malíř
co zachytil židovské ghetto
prošpikované skrz

a hluchý pianista
ladí
bezvládné tělo
skřípot zubů
když pláčeš
a tvůj život je artista
co svádí
když v očích ti hřmělo
v klubu
paroháče

doufám
že už tě to nikdy
nebude tak bolet
život je přece tak krásný!!!!