Časoprostor

Pořád jsem chtěl zastavit čas,
prodloužit den zas a zas.

Vzhůru koukám do oblak,
co se děje, že všechno je naopak?
Brouzdám si brouzdám nebesama,
ztratil jsem půdu pod nohama.

Znaven teď časem proplouvám,
co já si vůbec namlouvám?

Jsem plonk a švorc a naštvanej
Co si počít? Času moře
a život tak lákavej.

Najednou nevím kudy-kam,
kde začít, co dělat mám?

Vlastně je fajn brzo vstávat,
nechat sebou občas mávat,
dělat co mě zrovna nebaví
a taky se vzdát zábavy.

Usínám s růžovým viděním,
že život můj se zase naplní.