Jak nezbeda plamínek si skáče
dřevo praská, smůla pláče.
Co tenhle neposeda všechno dokáže,
ukrýt chlad a teplo roznášet!
Každý sílu jeho pocítí,
když zažhne a rozsvítí.
Paprsky ohně prohřejí tělo i dušičku,
nastavuji jim tvář jako sluníčku.
Nad pohled, který zklidní, není
když plamínek v plamen se mění.
Není nad toho raráška, co tančí v táborových ohních teplých letních večerů...
18.05.2011 08:05:00 | labuť