Náměstí Svobody 23. 3. 2011

Anotace: Skoro automatický výlev, skoro necenzurovaný, skoro věnovaný. Skoro dozněl.

na čí verše bys odpovídal
Paříž sama přišla za tebou
bzučící čas
na náměstí holubi
každý hledá si vlastní babylon
a nepočkají
nevidí
běží
žene je zvon

komu bys věnoval ty verše
čí by byly probdělé noci
prochozené od okna ke stolu
od stolu k oknu
ke dveřím
a zpět

nazpaměť znáš rytmus pročekané noci
na ulicích cizí pohledy
na morový sloup píšeme si vzkazy
jen dotekem
nikdo jiný o nich neví

někde jsme
hledej v mraveništi
a tady blízko –
počkám na tebe u posledního stromu
přijď přesně
až slunce zatáhne poslední paprsek
posledního dne

lidé chodí zprava zleva
sem tam
a žádný nemá tvůj hlas
nikdy neřeknu ti věčnost
mohla by zmizet
jen držet ji tiše v nás
snad zvlášť

měl by ses bát
že verš znovu usne
když stačilo brnknout a zněl
půjčil jsi mi struny
nechci je vracet dokud nezmlknou
dokud nedozní
pád rorýse

svět se možná ztratí
a možná si nechám znovu narůst vlasy