..za jemnocit..

..za jemnocit..

Anotace: jako poděkování..

Ty sleduješ mou bídu?

Mé vnitřní pochybnosti?

že dávkuješ mi klidu
Že v pravý čas mě hostíš?

*
Pohled na sebe samu

mě den ode dne ničí

Promlouvám ku neznámu
ať zpomalí toč klíči

*
Však náhle Ty jsi tady

jak závan mlžných nocí

Dík Tobě bez výhrady
za dotek. Za jemnocit...
Autor šuměnka, 23.05.2011
Přečteno 420x
Tipy 49
Poslední tipující: hatlapatla, Alien.v.v.s., chicacheca, zvířenka, jvacl, Mates.21, Danger, kroužek, Gabrielle, hašlerka, ...
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (11)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ty poslední dva verše bych tak ráda sama řekla jednomu... :) nádherně jsi to napsala :)

25.05.2011 16:45:00 | chicacheca

Šumný příteli ze zrcadlové výlohy, jen chraň ji , stav ji na nohy..

24.05.2011 15:39:00 | zvířenka

pokud máš přítele,nepotřebuješ zrcadlo...

24.05.2011 06:41:00 | Danger

není nad to mít blízkého člověka...

23.05.2011 21:20:00 | Mbonita

ST z mého bytu
za litry jemnocitu

23.05.2011 20:56:00 | zenge

Kde setkáš se s jemnocitem
v ulici, v metru, ve vlaku?
Jak mnohé, přestává být hitem
až náhle, roven zázraku

rozptýlí tvé pochybnosti
ten hlas jako z neznáma,
boří hráze, staví mosty
tak něha je ti dopřána

a bída marně roní žal
neznámý když pohne klíči
To jemnocit tě v náruč vzal
s nocí, co tvář neodlíčí
***
Jiří

23.05.2011 20:36:00 | j.c.

Pěkné poděkování.. maloučko jsem se zasnila... neívm, neumím přesně popsat ten pocit, který jsem ucítila... snad od káždého kousek... bolest, smutek, ale přešel v lásku, štěstí... jako něco, co zranilo, jako něco, co to změnilo... když se znovu zas rozednilo.

23.05.2011 17:59:00 | NikitaNikaT.

Tvá báseň mi vnukla myšlenku, též komusi poděkovat - že existuje...

23.05.2011 15:27:00 | labuť

Krásné.

23.05.2011 12:14:00 | CULIKATÁ

Nevím sice, komu je určena, ale poděkovalas skvoSTně!

23.05.2011 12:04:00 | Špáďa

Jen nerad ruším
avšak musím
kvůli ST!

23.05.2011 12:02:00 | Mario de Janiero

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí