Stejně jednou podlehnem
Stejně jednou podlehnem
Anotace: ...
Jak osamnělá zapomenutá hvězda na nebi
bloudíme si tiše nekonečnou tmou,
doufajíce, že kroky nejisté nás na správnou cestu zavedou
I když už nemohou
nepodvedou.
Neztratí se nikdy více
nezhasne hořící svíce
naděje.
Nic se neděje
kráčíme dál.
Je to přec jen měsíční bál
měsíc je král my jen postavičky
jak on chce okolo něj tančíme
nevědíce zhola nic.
Mlčky..
Měsíční nit nás obmotává
a my se bráníme..
Stejně jednou podlehnem!
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Jen se braň jak chceš, stejně to bude marný. Příroda a snad i evoluce zvítězí! :o))
28.05.2011 18:04:00 | Zasr. romantik
Proč se bránit? Bylo to myšleno asi tak, že vždycky musíme bojovat, zvednout se a jít dál.- to je to bránění se. Ale jednou už tu sílu mít nebudem.
23.05.2011 14:42:00 | Mademoiselle S.
Napsáno jedné noci, kdy spánek nepřicházel. Silnější konec nepřišel asi pro to, že se oči klížily. Nevím.
23.05.2011 14:41:00 | Mademoiselle S.
Taky si říkám =) Čekala jsem při tom pomalém rozjezdu silnější konec... T.
23.05.2011 14:38:00 | myší královna
