Anotace: Byla napsána do soutěže pro autistické děti. Protože soutěž skončila a moje dílko bylo těsně "pod čarou", myslím, že by byla škoda je nechat ležet v šuplíku...
Pocity zakleté hluboko v duši,
jiskřičky lásky jen máma tuší,
zmatek se pomalu v myšlenkách střádá,
stále mi opakuj, že mě máš ráda…
Hlavičkou bloumají neznámé světy,
něha se zastaví uprostřed věty,
ztraceni v samotě, topeni davem,
visíme na plotě, loukou si plavem…
K tobě se kutálí kulička smíchu,
náruč se otvírá, tančíme v tichu,
noty jsou pro děti citový ráj,
ještě si chviličku s písničkou hraj…
Najdeme společnou cestičku k hrám,
ztracenou písničku tu pro vás mám,
okamžik radosti, když očka zasvítí,
až tuhle písničku chytneme do sítí…
... a možná, že jsou mnohem šťastnější než my, v tom svém světě, to jen naše společnost by je chtěla "přeléčit" k obrazu svému ...
ST!
06.06.2011 12:26:00 | jita.1965
jsi srdce, to je evidentní
a tlučeš v rytmu skvělém
já natrhám Ti kytky letní
ať máš se rozněžněle :))
31.05.2011 14:49:00 | šuměnka
krásně napsané ST!!!
27.05.2011 14:51:00 | xoxoxo
MOc hezké a citlivé. Ano, těmto dětem se musí věnovat maximum lásky a jistoty, kterou pro život potřebují.
27.05.2011 10:19:00 | labuť
Už jsem ji tam četla a kdyby bylo soutěžení spravedlivé a hodnotili jen odborníci a né kamarádi, přátelé, známí, tak by se určitě umístila.Je moc hezká.Moc!
27.05.2011 07:56:00 | CULIKATÁ