.
Je pozdní večer, prázdný dům
vyhýbám se svým pohledům
zrcadlo mlč, nic neříkej...
Z koutů se vkrádá tesknota
s lepkavým splínem na botách
tak už dost! to si nezvykej...
Chceš mě zas jako liána
spoutat a mučit do rána
nemám chuť ztrácet s tebou čas...
Otvírám víko piána
a jeho tóny houpána
poslouchám vlastní cizí hlas...
Že klavír už moc neladí
mým písním tolik nevadí
když prsty duhou barev dvou
obloukem pevným přemostí
tu řeku věčných marností
a já se vznáším nad vodou...
.
Ano...platí , co jsem napsal předtím (potom, čtu to totiž pozpátku :-)) )
22.07.2011 22:19:00 | Houda
Tak ta mi přímo zabrnkala, jo na nervy, ale pohladila je, uklidnila a konečně si můžu jít lehnout.
Díky Teto.
(Víc než "Jde to.")
20.06.2011 03:44:00 | Špáďa
Je pozdní večer, šedý stín
daleký mnohých laskomin
pro sladko patra k výšinám...
Na stromech šustí svistů vzkaz
bych stála tu a nepropás´
On možnost chvíli nebýt sám...
14.06.2011 10:38:00 | šuměnka
Ta se ti povedla. Já snad začnu zase hrát, když tě tak čtu. Jenže nevím, jak to provedu v paneláku :( když tahle teskná nálada sem chodí kolem jedenácté večerní
30.05.2011 23:17:00 | bida
Kdo haje a sobě zpívá, v ten okamžik nejšťastnější bývá,
to znám, rád to též dělávám, třeba i sám.
ST
30.05.2011 20:52:00 | Kars
Hezky se vznášej nad vodou
do zrcátek samoty nekoukej
budeš zářit pohodou
a stále Ti bude hej
-honem, už se usmívej:-))
30.05.2011 18:14:00 | CULIKATÁ