Neumím si říct ....

Neumím si říct ....

Anotace: o pomoc

Pomalinku potápím se ke dnu
Nevolám o pomoc
Neprosím
Mlčky klesám

V poslední chvíli zvedám ruce
Nikdo je nezachytí ....
Pomalinku potápím se ke dnu
Nedýchám

Tiše klesám
Jsem u dna
Mé ruce smrt uchopí
A nepustí ......

Má duše bezvládné tělo opouští
Stoupá vzhůru
Na svobodě se jakoby rozplyne
Počká si ve stavu nehmotném
Na jiné....
Autor Maryje..., 31.05.2011
Přečteno 446x
Tipy 66
Poslední tipující: kasparoza, Dota Slunská, strašidýlko-střapatý, hloubavá, Holis, Kars, Metcheque, Madanik, umělec2, teď už nikdo, ...
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (14)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

... slzička smutku a bolesti ...

21.06.2011 23:57:00 | kasparoza

Nic a nikdo za to nestojí!!!

09.06.2011 05:28:00 | hloubavá

Duši neopouštěj, v tobě jí je hej, na svět se směj

05.06.2011 22:37:00 | Kars

Proč tak smutně v pátek teplo venku jako na - tam kde pálí mrtvoly...

03.06.2011 13:31:00 | umělec2

kdyby alespoň člověk klesl už na to dno a mohl se od něj odrazit, ale nejhorší je ten pocit neustávajícího pádu...

vím, rozumím a držím palce, aby bylo líp

02.06.2011 23:33:00 | Lucucu

také to neumím,uzavřu se do sebe a nikoho k sobě dovnitř nepustím...moc pěkně jsi básničku napsala!:))

01.06.2011 19:02:00 | střelkyně1

moc dobře napsané....ST.

01.06.2011 18:43:00 | ZILA78

Smutné veršíky, já to taky neumím.

01.06.2011 08:45:00 | Jarka

Smutná báseň.

01.06.2011 01:29:00 | Psavec

Tak, tak, tak to asi nějak bude :-), a co zasejem, to sklidíme a pak se uvidí a uvidí se jistě.

31.05.2011 23:52:00 | Jeněcovevzduchukrásného

Je to příběh života.Nejen o utopení jako takovém,ale hlavně o smrti samotné,součásti života,kterou si projde každý z nás.

31.05.2011 20:06:00 | Marcone

Maruško, připomněla si mi svým dílkem tak nějak mne samu sebe... také si neumím řéct o pomoc, když je mně ouvej, víš, možno právě proto se pak toliko trápíme... možno proto nás pak toli bolí, a máme pocit, že zlepšení, jako by bylo v nedohlednu... ale vím, že na druhou stranu, pokud jsem už tolik věcí zvládla sama, mocky mě to posílilo... ano, to víš, že mně mnohdy pomohli přátelé, zejména přítel... snad to bylo tím, že to vycítili v pravou chvílu... snad je to tím, že už mě znají.

31.05.2011 17:53:00 | NikitaNikaT.

Tak já ti podám ruku jo?ale jestli se chceš utopit tak ti zvenku nikdo nepomůže.Já vím jaké je cítit bezmocnost a marnost,voda může i nést.

31.05.2011 17:25:00 | la loba

To je ale smutnéé:-(((.

31.05.2011 16:59:00 | CULIKATÁ

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí