VESMÍR A NEBE

Polárka zalitá večerní čokoládou
a vesmír jako větve stromu
ověnčený do lesku barevnými hvězdami
kde reálno je nereálně rovnováhou
a měsíc jako noční strážce zlomu
se svými zubatými múzami

noc oděná do grafitově stříbrné
prosycené ohněm přesívá své kejklíře
a gotická srdce raněných kurtizán
při pohledu na ně pocit štěstí ochrne
jako Karlův most co na páteří své malíře
vysouvá do zátiší kde laděné kolísán
hladí Vltavu svými pilíři šetrně

z nádechu a vůně náměstí
malovaných kočičích hlav
teskně zní podvečer kulisám
kde principál vesmíru svírá zem v pěsti
jako nemilosrdný křičící dav
co podlehl psychoanalýzám

a z večerní oblohy
nastříhá smrt černé krajky
na rakve kamarádům
co z nepochopení zabili sami sebe
když vzdálené jsou důchody
nám….co milujeme život a svěrací kazajky
nám….nesmrtelným dobrodruhům
nekonečného vesmíru básní a nebe.