Anotace: Plody svého neumu sklízíme bez rozumu...
Lhostejnost přišla. Neklepala.
Lán slepých myšlenek si vyhledala.
Usedla si blízko ke mně,
zasela své trpké sémě.
Sklízím denně krutou úrodu.
Nechci. Musím, sic nemohu.
Když nevůlí a nechutí
budu to pěstění zalévat,
více ztrpknou příchuti.
Jen „pan Rozchod“ bude rád.
Láska bez živin pomalu odcházela,
Plevelu nicoty tak půdu připravila.
Je tak. Pole neorané,
věčně volné nezůstane…
06.06.2011 10:28:00 NikitaNikaT.
Závěr myslím řekl víc, než celkově dílko. Pro mě dobře zpracované a proto ST!***