Zničená....
Zničená....
Svědomí,
podrazilo mi nohy....
Žal,
donutil mě pít....
Sleduji,
debaty kolem mne...
A pláču,
nad hrobem své minulosti....
A můj anděl,
spáchal samovraždu....
Díky světu,
co mu vyrval srdce....
A znovu,
pláču....
Pro tu nespravedlnost,
co kolem nás jentak pluje...
MIluj, lásko,
klidně dál....
Ale jednou budeš,
tím citem roztrhán...
A v oblacích,
ztratila jsem duši z karamelu....
A v očích,
ztratil se ten cenný lesk....
Asi jsem udělala pár chyb,
kterých teď lituji.....
A je to zlý,
to co cítím a vnímám, příteli....
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Důležité je držet anděla v náručí když vydechne naposledy, protože on je ten jediný kdo nás životem našim doprovází a má nás rád i s našimi chybami a že jich je ... Krásně napsáno, úžasné čtení, děkuji ...
20.06.2011 10:41:00 | kasparoza
A můj anděl,
spáchal samovraždu....
Díky světu,
co mu vyrval srdce....
i k tomu jednou dojde, az sebere odvahu
19.06.2011 18:30:00 | Jen tvůj anděl
Stává se..to je náš úděl. Ono to zas přejde...
11.06.2011 11:48:00 | Chancer
