Anotace: Fascinující "puntíkatá" noční obloha a její bodovky, světýlka, lampionky...
Hledíce s tebou oblohou,
ležím ti zasněně u nohou
Vyprávěj mi příběh hvězd
kam dostaly se v záři cest.
Kde se ukrývají
A kam uléhají?
Rozmlouvají snad vesmírnou řečí
či útrpně si mlčí?
Mohou se sebe dotýkat,
či musí samotou se potýkat?
Mají stále noční služby
a halí do snů naše tužby.
Jsem analfabet noční oblohy,
neznám žádná fakta ani záhady.
Vyprávěj mi, jak vznikl vesmír.
Vím jen, že na zem nikdy nesmí.
Vábí mě jeho nekonečná tajemnost
Síla, lehkost, krása i spanilost.
Co se týká vesmíru tak sem taky analfabet,vesmír je jedno velké tajemství,ktéré se nám někdy snad odkryje.
13.06.2011 19:59:00 | ECHO PARAZIT
Krásně podané, napsané, pro mě lehoučce zamyšlenkové a vzpomínkové... kdež občas s láskou venku v noci... pozorujeme hvězdy a dáváme jim jména, hledá ty, co už nemohou s námi být a řékáme si, zdali nás střeží a copak tam nahoře... copak dělají, si povídají. ST!***
11.06.2011 08:47:00 | NikitaNikaT.
Tajemnost a krása vesmíru mě vždy lákala.
Když ve spacáku jsme leželi a nad sebou černou kopuli posedou hvězdami.....naše filozofické úvahy o tom, zda někde končí, jestli jsme v něm sami.......ST***
11.06.2011 08:12:00 | Tamara
ta krása a tajemnost mě vábí také..takže za vesmír ST!;-)Hezky napsané!
10.06.2011 16:19:00 | xoxoxo