Anotace: ...
'
Ulicemi žití,
ruku v ruce spolu,
cestou blíženců
něžně laděných,
procházeli se dva
po lásky atolu,
když kosmický prach
štěstí na ně kých.
Na laguně citů
vlnky cinkavé,
tóny jejich hřejí
teplem dotyků,
ticho smutných večerů
rázem odplave,
rozvinou se holé věty
v dílech lyriků.
Láska je náš osud,
bez ní jsme jen stroje,
jako ptáci bez letek,
co nepoznali výš,
jako rytíř z bájí,
však bez srdce a zbroje,
vzdáš-li se jí dobrovolně,
pak necitem se hryž!
.
Jiříku... každá cesta k lásce, aj láskou není nikdy snadná, bez trnů. Těší mě a srdce mé hladí, když čtu Tvé řádky... a tak v nich nacházím mě a miláčka... je to někdy pračka s neduhy a zlobou, ale jednou to pochopí, že neznůže nic, pouto láska, to nedá se zlomit, protože je to skutečně o lidech. Láska není napovel, je to o citech a ty buď jsou a nebo nejsou. ST!***
11.06.2011 08:41:00 | NikitaNikaT.
po blíženců cestách
něžně laděných,
procházeli se dva
po lásce atolu,
když kosmický prach
štěstí na ně kých.
..tak to se mě líbí :) ST!
10.06.2011 11:34:00 | xoxoxo