Anotace: . . .
Jdu svižným krokem
svůj kříž
tak chtěl bych hodit
ledabyle bokem
ba vztekle a uraženě
sám sebou konejšen
sám sobě nepřítelem
sám sobě sokem
Chtěl bych jen tak chodit
životem
a vstříc ženě
s líbeznou povahou
ne jen bažinou se brodit
s rozhodnou rozvahou
džunglí i pouští
odhodlaně putovat
dálavou projít
a odkládati zbraně
protančit popravou
vzbouřené minulosti
a kosti
z prahor života
prohnat nesečenou otavou
ať už nestraší
za nejtemnějších nocí
když není v mojí moci
temnotám se vyhýbat
kde čeká hbitý
rozohněný kat
strastí či budoucnosti
a dusivě dunivý
kopyt běsu chvat
jenž uvrhuje do tartaru
bez myšlenky na návrat
když v lítém boji
v plné nahotě duše
na bojišti těla
proti meči zmaru
odmítneš krmi
z krve nitra svého brát
a dát
líbí se mi tuze poslední sousloví,cítím se s tím nějak tak...spjata..
07.08.2011 14:52:00 | Ricarda Haner Lowery
Jak zmíněno níže, každý skutečně neseme si svůj kříž a nepopírám, že občas by jej nehodil ledabyle bokem každičký z nás... někdy je to tvrdé být sám, někdy žádoucí, ovšem, být s láskou je to nejkrásnější...
20.06.2011 05:57:00 | NikitaNikaT.
Mně osobně to přijde jako velký sebe-rozpor, duše roztrhlá na kusy ve dví.
16.06.2011 00:18:00 | brooklyn
jsem Mater Dolorosa
víš
dej mi svůj kříž
já ponesu ho
ohnutá jeho tíží
řeknu Ti jen
tvá studánku plná vody živé
se blíží..
15.06.2011 20:26:00 | Mbonita
ano každý si neseme svůj kříž..ale věřím že i za tou nejtemnější nocí je světlo které nás vyvede z temnoty a bolesti :)) tahle báseň je silná a opravdu dobře napsaná
takže bez dalších řečí velký ST
15.06.2011 11:37:00 | xoxoxo