Slova nevyřčená
pnutého
zralého vína
počítadla dětského
křehce zvídavého
dospělci zpřetrhli
mateřskou něhou.
Na dláždění
pitoreskně rozsypaných korálků
tak rtuť hledají
slova nevyřčená
jež na babu si hrají
tak uboze nazí
tam
kde není již co vzít.
Leč
ztraceno prý
není nikdy nic
a tak i proto snad
rodí se nový
vzácný to kalich
vzájemného
pohlazení...
Tak nějak mi z duše mluvíš...
jen je velké umění
správně namíchat ten nápoj,
kterým kalich naplníš...
:o)
(a ještě se v duchu modlit,
aby měli chutě pít
a neprošli jen tak kolem,
jak když je chceme otrávit)
22.06.2011 10:07:00 | Cecilka
Pro mě hodně působivé, dobré obraty, s jistou hloubkou myšlenky, perfektní závěr a proto ST!***
19.06.2011 14:39:00 | NikitaNikaT.