Dosedla ti vločka na víčko
a rozpustila se v slzu
co než dopadla na zem
tak vznesla se jako holubice
z očí prší ti ptáci
a ty kráčíš po schodech
posetými pírky holubic
co ve snaze vzlétnout jim opadají
jako tvoje slzy
a bílé mraky
když mezi vločkami
hledáš cestu
z mého srdce ven
jsi jako to pírko
tak lehká a bělavě čistá
jako ten sníh
co dosedl ti na víčko
a pak i ty
rozpustíš se v slzu
a proměníš se v ptáka
překrásnou holubici
co mi uletí
a po ní
zůstanou mi jen slzy
bělavá pírka a vločka
co roztála mi v srdci.
mno..chvilemi jsem se v tom ztrácela..ale má to svou něhu, svůj příběh, svůj řád...a za to tip :)
19.06.2011 16:01:00 | Lady Carmila- Políbená mlhou..
Nádherné, ač závěr chytá slzavě za srdce... jistá zjihlost, emoční nostalgie... přesto ST!***
19.06.2011 14:51:00 | NikitaNikaT.