Takovou idylu
jsem ještě nežrala,
prášek za práškem
sakra
jsem nějaká pomalá
-pomalu chladnu,
trošku se pohnu
-jako bych dýchala.
Na hrudi praskl tučný vřed,
nechutnost sama.
To ďábel v peklo
mou duši sved,
do hajzlu s práškama.
Správně, a to přímou cestou,
nikoliv přes trakt!
Bílá myš by byla vestou...
a to mi věř, fakt!
24.06.2011 19:03:00 | Špáďa