U mramorových stolů

Je v tom
mnoho vrstev
mého já
a světa

Tak hledej mezi řádky
a neplakej do chrp,
stejně víc nezmodrají

Dotýkej se krásy
a nevztekej se
nad konečností svých kroků

Vždyť právě
velikostí své boty
zanecháváš věčné stopy
lásky

A já
nikdy nepřestanu létat
kolem Tvých očí
I kdyby únava
zlomila mi křídla
… dál budu motýlem
na Tvých řasách naděje

Neboj,
zatím se nic neděje,
jen usínám
na desce noci…