Anotace: Už je to pár let zpátky, kdy můj letitý kamarád stál v meziprostoru. Stalo se to v zimě v Krkonoších na sjezdovce. Měl na výběr buď zmrzačit dítě, které mu vjelo pod lyže a nebo sebe. Pro Tebe PETŘE.
Zastavil se v meziprostoru,
mezi dvěma Světy.
Z obou stran slyší
lákající věty.
Který si má vybrat,
jak v něm bude žít,
když nemůže chodit,
v normálnosti být.
Na svém vozíčku,
mezi dvěma Světy sedí.
Slzy polyká při měsíčku,
hvězdy jsou svědci němý.
Přátelské ruce
se k němu natahují,
usměvy přátel
ho povzbuzují.
Vybral si.
Svět obyčejných lidí,
kde nezáleží na tom,
jestli chodí nebo sedí.
Už je to pár let,
kdy se musel rozhodnout.
Žít pomocí kamarádů v normálnosti,
nebo se do ulity zhrzenosti zatáhnout.
Cestuje pořád s námi,
na hory i k moři.
A že kolečka se občas zaseknou?
Nevadí, vždyť máme zdravé ruce ,nohy.
Je to smutná,ale pěkně napsaná básen'.Smekám před Petrem a před jeho rozhodnutím,ST.Petr je super kluk,který má super kamarády.
27.06.2011 09:02:00 | EM EM
... ač tento příběh neznám ... v úctě virtuálně smekám ... setina sekundy, která rozhodne ... je strašně moc fajn, že má /PETR/ přátele, že má vás ...
hezky napsáno, Tami ...
26.06.2011 21:24:00 | Bambulka
taky znám..jednoho na vozíčku..obdivuju je..to si člověk vždycky uvědomí, jak moc by si měl vážit života..
26.06.2011 15:26:00 | Jiná
To je strašný.Mikrosekudnová volba,mezi životem,nebo...životem.Ale jakým!!Tomu človíčkovi přeju hodně sil.Kdo ví,zda se rozhodl správně,ale byla to jeho volba.Držím pěsti do dalšího života.Podpora kamarádů je strašně důležitá.Tady se totiž projeví ti opravdoví...
26.06.2011 14:59:00 | Marcone
Tami,kolečka na vozíku to znám...
a nejsem ani po úraze.
Za básničku eSTé ti posílám.
25.06.2011 17:09:00 | Květka Š.