Anotace: prostě báseň o mně samotné..
Jsem modlitba, co vyzní hluše,
jsem jen další ztracená duše.
Jsem duch bloudící v tmách,
jsem sen, co rozpadá se v prach.
Jsem jen přízrak s lidským tělem,
jsem sama sobě nepřítelem.
Jsem květina, co uvadá,
jsem opuštěná zahrada.
Jsem ta, již nikdo nevnímá,
jsem naděje, která umírá.
Jsem píseň, na kterou málokdo vzpomene,
jsem srdce žalem zlomené.
Jsem vyhaslé slunce, co nezáří,
jsem slza stékající po tváři.
Vydaná na pospas osudu
a bohužel jiná už nebudu.
29.06.2011 22:09:00 Raziel PsyDearth Characith
čekajic ve tme...
http://www.youtube.com/watch?v=99qKiAttU1s
26.06.2011 11:05:00 NikitaNikaT.
Člověk se mění... postupem času, je to dáno okolnostmi. Ovšem, jsou vlastnosti, které zůstávají navždy...