Schovávaná

Den je skoro pryč
Je pozdě brečet nad rozlitým ranním splínem
Je brzy začít do sklenic zavařovat staré chyby
V den
Kdy vlaky nevyjedou z dlouhých tunelů
Vedoucích skrze moře

Je skoro nad ránem
Ptáci začali zpívat noční písně k probuzení
Lidí zpitých pod peřinami
Kdy den je skoro pryč
A nový nestačil načít novou krabici mléka
Ani otevřít pusu a pořádně si zazívat

Tma se mi vpletla do vlasů
Ovinula mi zápěstí pouty
Klíče vhodila novému dnu do kapsy
A nahlas se smála
Když mizela v průčelí bezejmenné pasáže

Klopýtala jsem za ní
Ale nezbylo z ní nic než černé tečky uprostřed mých modrých očí
Jako připomínka pout
Co mě vážou k novým dnům
A taky toho
Že se ještě někdy vrátí
Aby vyplnila prázdné řádky bezesných chvil

Točila jsem se v kruhu
Číhala na jakékoliv zaváhání
Ale den je znovu skoro pryč
Svítá
A uprostřed mých očí
Si tma hraje s tvými nateklými víčky
Na schovávanou