Ze šperkovnice

slza zachycená ve stříbře
slza nějaké smutné paní
při pohledu
dech se tají

první a poslední kapka moře
zachycená ve stříbře
jaká to je krása
až je tok nevíře

kousek ukradeného nebe
vměstnaného do stříbra
barva očí
nebeského kurýra

a tu modř okolo držely kameny
průzračné jako voda z křišťálu
takové barvy na zemi
je jen po málu

na řetízku stříbrném
stejně jako paprsky měsíce
zcela stejném
jako lano, co spotalo pegasova křídla

a ten řetízek
všechnu tu krásu hlídá