Anotace: tak i onak...
*
Propásle změněni v pokleku noci
V područí hvězdných prašníků
Přízemně bujaří, nevidoucí
Nespolu nejspíš ze zvyku
°
Propásle zrazeni v ospalu bělí
V podnoží mračných kokonů
Zcizeně vzdálení, osamělí
Nesvoji zřejmě z pardonu…
*
28.06.2011 09:36:00 j.c.
Nespolu, však v závislosti
s mračnou nocí slunný den
houštinou když cestu klestí
popel, co nebyl rozprášen
sežehnuté minulosti
Otisky na klice dveří
těch železných košil zvyku,
srdcí vzdálenost se měří
počtem marných otazníků
To jsme my. To jsme my, kteří
nedostatečně jsme bděli
nad cestami, mosty, brody
k cíli, příliš zdál se smělý,
marný spoleh na náhody,
nesvoji a osamělí
***
J.
27.06.2011 23:09:00 whiolet
u tebe člověk sází na jistotu, ale někdy překvapíš....
a to se mi líbí...jsi jistota, která má šmrnc
27.06.2011 15:59:00 Cecilka
Nesvoji nejspíš z pardonu...
kdo autorem je chyby,
překlepu, hrubky původu?
nastálo podpis chybí...
je moc hezká...
26.06.2011 22:52:00 Špáďa
Život je kolotoč, zvyky se mění...
Z pospolu pomalu do osamění...
Život je tobogán..., spíš horská dráha...
Nebát se!
Nasednout!...
Hlupák, kdo váhá!
26.06.2011 21:37:00 Mbonita
Někdy se kroky míjí
žijí si vlastním životem
v krátkém nádechu
krůpějí lásky
co stekla do úvozu cesty
Trnů pár zanechala
na kotníku
na duši
nostalgii v koutku rtů
blues polibků doznělo
violoncello co práskly mu
struny...nehraním.
26.06.2011 20:29:00 CULIKATÁ
Nespolu nejspíš ze zvyku
tiše se lásky míjí
když slyší zvonek budíku
vědí, že sami žijí:-((
Pošlu hezké šuměnce culíček
ať má tvář plnou sluníček
a k tomu přidám náruč růžiček
a breptám a breptám:-)))