Tepna
Tepna
Úsměv z mé tváře se
Vytrácí jako inkoust
Na promočeném papíře.
Zbyde z něj jen tupý výraz,
Podobný křivé nicneříkající čáře.
Každou noc ta samá písnička,
Po dobu několika let.
„Nenávidím sama sebe,
Nenávidím svět“.
Chce se mi křičet,
Místo toho,
Něco mi zamklo ústa na zámek.
Bez hlasu. Bez úsměvu,
Uši předstírají hluchotu
A oči raději „oslepnou“.
Teď stačí počkat na toho,
Kdo zastaví mi tok
Myšlenek,
A utne to i s tepnou.
Komentáře (8)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
moudrá toď teniska,přeju ti do života štěstí a klid v duši,a další pěkně ostré básně.
09.08.2011 17:27:00 | ECHO PARAZIT
všichni skrýváme svou "pravou schránku" před ostatními a možná někdy i sami před sebou
09.08.2011 17:19:00 | teniska
jáááásný chápu,každý to má navenek trochu nabroušený,ale ve vnitř sme křehule....já taky....háááá!
09.08.2011 17:16:00 | ECHO PARAZIT
jestli to je u tebe normal,tak seš ostrá jako teniska....ostrá jako břitva...né?
09.08.2011 17:10:00 | ECHO PARAZIT
