Na konci ulice je okno
tváří se tiše, nesměle
a nikdy nepláče
a nikdy není veselé
Je bez stínu i siluety
Zastav se u něj na chvíli
a možná potkáš moje oči
a úsměv, směle marnivý
A zaklepeš na ztrouchnivelý rám
a příště, možná, nebudeš už sám ...
Samota je někdy trpká, hořká a bolavá... ondy žádající. V lásce by však měl být alespoň pár... než přindou ratolesti. ST!*** líbí se mně lehká zamylenka.
17.07.2011 10:54:00 | NikitaNikaT.