...Anorexie...

Anotace: Za moc to nestojí.. Při třídění papírů jsem to našla.. Psáno cca. před rokem a rýmy místy nesedí, však budu ráda za komentáře. Děkuji za přečtení.. "Aco, až Ti ta tasemnice chcípne? Necháš si jí tam dát snad i příště?!"

Začalo to nevině,
předtím nikdo nebyl na vině,
však nejedla jsi jsi částečně už nic,
byla to Tvá posedlost, ale pomůže Ti někdo víc?

Říkáš tomu dopis od Anny,
však si vůbec neuvědomuješ nástrahy,
co na první pohled být vidět nemusí,
a ta zrádná nemoc se o Tebe pokusí.

Najednou jsi měla jabko na celý den,
co s Tebou je? Domnívám se, že to není sen..
A tys padala hloubž a hloubž do propasti,
ze které Tě nikdo nemohl vyprostit.

Byla jsi napospas své nemoci,
a opravdu Ti nemohl nikdo pomoci.
Jen Ty sama,
já vím, to nebyla dobrá rada.

Ty neuvědomovala jsis úskalí,
a pak Tě štvalo mé úsilí,
tak odešla jsem pryč,
ale zasadilas tvrdý kýč..

...Bude to mít happyend?...

Jednou v škole.. O těláku,
mělas jemnou... Kašmírovou látku,
ale bledý obličej,
zdá se, že změnilas svůj obyčej.

Však najednou jsi upadla na zem,
a musel se Ti zdát strašný sen,
protožes sebou pořád házela,
a strasti do hlavys nám sázela.

A chceš vlastně žít, či nežít?

...

Víš Ty vlastně, o co tady běží?

A co se pak stane s Tvým poprsím?
Věř mi, plochý holky nikdo nemusí...

...Koukej přibrat...

Ale né zas, ať jsi bečkou,
to bys nemohla být ani děvkou.
A nebudeš ani ženou,
o kterou se muži perou...

A za co Ti to vlastně stálo?
Ty naše vychrtlá mladá dámo?!

A nakonec Tím žiju taky,
však už mám dostatek snahy,
abych tohle všechno zvládla,
tak nashledanou se sklenicí sádla...

Anorexie...
Víě jaká seš vlastně strašná s*ině?